Pomsta se servíruje za tmy

Gina se neptala, kde vzal kabriolet, stejně jako se nikdy nezeptala, kde vzal bouchačku. Prostě měl dnes v noci obojí a byl kamarádem pro každou špatnost.
Přivítala je vilka jako z obrázku a umělý trávník.
Otevřel kreditkou a podržel jí dveře, gentleman z pouště.
Chlapovo chrápání burácelo přízemím.
Probudil ho Tommy. Oči lesklé jako korálky vytřeštil spáč do tmy. Ale to ona měla kůži ještě pořád omalovanou modřinami a v hlavě a klíně nesla vzpomínku na trpké podvolení.
„Já sama,“ zastavila mířícího Tommyho a převzala pažbu. Ústí pistole cinklo o sklovinu a proniklo dál.
Nemohla se dočkat, až pomočí prostěradlo.