V Královské oboře

Když byla Sára holčička, rostly tam růže. Voňavý sad bílých, žlutých a rudých okvětních plátků. Nerudného zahradníka si ochočila, sama podobná čajovce Peter Paul Rubens. Zdravé poupě, kombinace jemně smetanové bílé s teple růžovou na tvářích. Měla vyrůst ve výjimečně poutavý květ.
V Osvětimi zkřehla.
Růžový sad vzala voda, Sářin stín si oblíbil Tisový pahorek. Mohutné stromy, obklopené bizarními pokroucenými výrůstky. Okolo voda.
Velcí vykládali moudra o vzdušných kořenech, které podpírají tisícileté tisovce a přivádějí kyslík. Shovívavě se usmívali. Nekazme malým pohádky. Neviditelné bytosti neexistují. Racionální. Namyšlení. Slepí.
Gupta věděl. Nesměle prababičku pohladil. To, co strom vypouštěl, nebyl jen pyl.