Letadlo se řítí tmou a sezení u okýnka postrádá svou cenu. Ale někde v La Manche pluje loď – a celá svítí!
Pocitová teplota dvě stě pod nulou. Podlaha v doubledeckeru je slepená kdovíčím a řidič se valí, jako by vezl pytle brambor. Ale slečna, co právě nastoupila, má králičí ouška!
Zastávka má stejné jméno, ale není to ona. Běháme po okolí. Prší. Leje. Mrzne (dobře, doopravdy asi ne, ale pocitová teplota! Viz výše.). Ale tichou ulicí jako mimochodem proběhne liška. Úplně normálně liška, skoro uprostřed Londýna!
Cestování je někdy o nervy, ale (nejenom) noci jsou vždycky plné malých všedních zázraků.
Vrátila jsem se ve středu (let v sedm, na letiště tedy v pět, autobus vyjíždí v 3:45, autobus, který nás dostane k autobusu ve 3:45, v 2:41, vstáváme v 1:30, ALE ty lišky byly ve skutečnosti dvě!).
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Nikdy nezapomenu, jak jsem
Kleio
Nikdy nezapomenu, jak jsem otevřela dveře na balkón a ony si tam jenom tak stály a zíraly na mě. <3
Já bych raději, aby byly
Smrtijedka
Já bych raději, aby byly radši v té dálce :D. Ale jsem nadšená, že jsem je viděla.
mám ráda atmosféru nočních
Tora
mám ráda atmosféru nočních pump (30.4.vyjíždíme v noci do Itálie...)
Já mám ráda specificky
Smrtijedka
Já mám ráda specificky atmosféru pump tak kolem čtvrté až šesté ráno, když tam člověk zastaví po noci cestování :).