Byla teplá letní noc a obloha nad Vroengardem se rozzářila docela novými hvězdami.
Barevná světla se vznášela na černém pozadí půlnočního nebe, než se rozprskla do tisíců droboučkých jisker. Vzduchem se táhl štiplavý dým a stovky obličejů se v úžasu obracely k obloze. Děti i starci, kdo měl nohy, vyšel ven se podívat na ten náhlý a přenádherný zázrak.
Na střeše Bašty vedle sebe seděli střapatá Jezdkyně a zlatovlasý Jezdec a barevná světla jim zářila v očích.
Někdy ve stejné době se Jižní věží rozezněl rozlícený křik Mistra Hatiho.
“Který mentálně nedostatečný jedinec se mi hrabal ve směsích na ohňostroj?!”
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit