Čas oběda

„Tak mě už konečně sežer!“
„Špetku soli, trošku pepře, durman, muchomůrku. Zamíchat, podusit.“
„Neignoruj mě, Orochimaru!“
„Pššššš jídlo nemluví, drahá Tsunade.“
„Drž hubu, ty zasranej psychopate. Nejsem žádný jídlo, ale lidská bytost.“
„Nebreč nebo budeš slaná.“
„Chcípni!!!“
„Tolik zahořklosti, raději to přisladím. Tak vývar máme hotov. Copak si do něj jen dáme. Nožku, ručku, prsíčko nebo stehýnko. Těžká to volba.“
„Zabij mě a nech už toho divadla.“
„Ale králíčku, čerstvá chutnáš nejlíp. Pravá ruka byla delikátní, ale oušku se nevyrovnala.“
„Ty zvrhlej úchyle.“
„Myslel jsem, že sem kanibal. Dost už hádek, mám hlad a potřebuji tvé techniky. Hlavně zase nevřešti.“