Když jsem ještě žila, byla jsem krásná a říkali mi Princezna.
Jenže já začala být na tu svoji krásu pyšná. Uvěřila jsem, že k životu stačí jen být pohledná a pak že si můžu dělat co chci.
A tak jsem byla krásná, ale bezcitná. Ubližovala jsem. A nejvíc těm, kteří mě i přesto měli rádi. Byli mou šancí jak se napravit, ale já to nevnímala.
Až jednou přišel trest.
Od té doby každou noc straším na těchhle opuštěných rozvalinách a doufám, že existuje naděje a odpuštění pro duši, která si konečně uvědomila své chyby a už je nikdy nechce opakovat.
Ne, 2011-04-10 20:57 — Lunkvil
A ono snad nestačí být
A ono snad nestačí být pohledná? To se mi sype žebříček hodnot;-)
Pro psaní komentářů se přihlašte
Ne, 2011-04-10 21:08 — ilwin
:D
To záleží na tom jestli máš na mysli jen krásu těla nebo i krásu duše, víš? ;))
Pro psaní komentářů se přihlašte
Ne, 2011-04-10 21:10 — Lunkvil
Tak snad těla, samozřejmě. Co
Tak snad těla, samozřejmě. Co je to duše? ;-)
Pro psaní komentářů se přihlašte
Ne, 2011-04-10 21:12 — ilwin
Aha
Tak v tom případě ti bohužel není pomoci ;). Aspoň víš co tě čeká ;D
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit