„Vstup jen na vlastní nebezpečí“

„Tomu říkáte nápis na bráně ?!?“
Vergilius pokrčil rameny.
„Nezní to tak špatně“, obhajoval Crowley. „Lucifer má rád nicneříkající fráze. Navíc je z obliga, když mu sem vleze nějaký zvědavý anděl a zlomí si křídlo …“
„Co třeba „Kdo vchází mnou, nechť naděje se zhostí“?“
Crowley začinal tušit, že se to, co mu nejdříve přišlo jako dobrý nápad (poetoterapie by mohla znuděné hříšníky trochu pobavit) začíná zvrtávat. Tenhle ještě do pekla nevstrčil nos, a už reformuje. Za chvíli bude chtít, aby přikládali pod kotle a dělali „mulisy – mulisy“. Pochopil, proč ho šéf varoval, že sem toho Danta bere jen na vlastní nebezpečí.