Lesní běh

Svaly se mu potily pod hnědošedou kůží.
Šlojíř byl jeden z nejkrásnějších samců na východ od řeky Lubiny. Připravil se na klamný výpad, dokázal se vyhnout kalené střele, kterou se ho pronásledovatelé snažili zastavit. Už jen kousíček! Zaslechl psy, a už mu běží v patách, cítí sliny kanoucí z mord. Neohlíží se, ale v představách vidí jejich rudé běsnící oči.
Proskočil do tajného doupěte, kde čekalo sedm malých chlapců. „Sem se ty zrůdy nedostanou,“ vypískl nejmenší.
„A i kdyby se dostali a sežrali nás, nevadí. Život každého králíčka je pouze na vlastní nebezpečí. Nikdo vám jej nezaručí,“ pomyslel si otec.