Zbroj bojovníka

Hidejoši oděný do oceli pohlédl k bitevnímu poli... Štětec z vlčích chlupů jako by srostl s mou rukou.
„Tuhá hovězí useň a sem tam železný kroužek, ocel byla drahá,“ ozvalo se nade mnou řezavě a stránky rukopisu načechralo rychlé mávání vějíře. Shlížela se na mě s převahou někoho, kdo ví.
„Hidejoši se oděl do stejné oceli, jakou dnes oblékají vaši svěřenci, milá dámo,“ odtušil jsem chladně. „Myslíte si, že v jejich případě hraje roli kvalitní syntetika s příměsí vlny a akrylátová žluť?“
Vějíř zpomalil.
„Ovšem odsud je neuvidíte,“ dodal jsem.
Byla pryč. Zástupkyně ředitele je osoba nepoetická, zato nesmírně zvědavá.