Kdo je ještě normální?

Balfamína otevřela oči, ale stále byla tma. Chtěla zanadávat, ale ústa měla něčím zacpaná, takže vydala jen tiché "hummm". Tělo ji bolelo.
Jak se účinky omámení vytrácely zjistila, že je bosá na kamenité podlaze, ruce má svázané za zády a zavěšené pěkně vysoko, což ji nutí být v neustálém předklonu, a že má nohy pevně přivázané někam do stran, takže může stát jen rozkročená.
Byla v pěkné kaši.
"Se ukaž jak umíš líbat krasotinko", ozval se cizí hlas a někdo ji uvolnil ústa.
Neváhala.
"Stupefivici!"
Zadunění padajícího těla.
"Solveralqui!"
Pouta povolila. "Zatracení úchylové. Desáté rande a všichni stejní", pronesla naštvaně.