Jak se potom člověk vrací ke způsobu, který byl ještě předtím než jeho předtím
Cvak
Klik
Klik
Cvak
Tady na tý teda nejsem vůbec hezká
Já zase tady vypadám jako hrozný hovno
A tahle je celá blbá
No a tuhle už vůbec nikam nedávej
Prožeň to nějakýma filtrama a bude to v cajku
Tak dáme ještě několik ne? Ať jsme fakt hezký
Úsměv!
A tvař se normálně taky jednou
Smazat
Smazat
Upravit
Smazat
....
Cvak
Cvak
Cvak
Cvak
....
To má krásnou atmosféru. Kdy to bylo?
Jo, vlastně v Ostravě!
A tady máme dobrý výrazy.
No jo, to je v hospodě po našem divadle.
Můžu si nějakou nechat?
Na památku.
A vezmeš Klotyldu zase příště?
Cvak
Tohle je prosím jen takový fragment vzpomínek. Došla mi inspirace.
Clothilde říkám svému kinofilmu, který byl náš první rodinný foťák a já se k němu kdysi vrátila (před tím jsem fotila na zrcadlovku, ale momentálně už 2 roky postrádá objektiv, chuděra)
Ale hlavně jsem chtěla ukázat to, že ta Klotylda tak krásně zachytí atmosféru toho času s blízkými, že jsem vlastně ráda, že to fotím s ní.
Navíc je to žůžo dobrodrůžo a překvápko, protože půlku věcí, co nafotím zapomenu, tak je to pak krásná vzpomínka.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit