Ať šmakuje a dobré chutnání

Vždy jsme s Tím druhým říkali, proč po nás mrtváci jdou. Já tvrdil, že nemají Toho druhého rádi. On že nemají rádi mě. Počítač tvrdil, že doplňují energii konzumací nejstravitelnější potravy v okolí, tedy živé tkáně. Pro naší smůlu jsme nejbližší dobře stravitelnou a energeticky výhodnou krmí v širokém dalekém okolí byli my dva.
„To víš, živí jíst musí, mrtví můžou,“ posmívalo se mé alter ego vždy, když mne pronásledovala parta mrtváků klátivým krokem.
Jednoho dne ho dokonce napadlo při probíhání obchodem, který strašně smrděl zkaženými jídly, mně mou pravou rukou posypat grilovacím kořením. Prý „ať si kluci nechají šmakovat.“