Dnešní Skácel, úryvek z Vesnické piety:
Nejstrašněji bylo o polednách.
Zvony zas prázdné,
provaz oběšený ve zvonici,
žár kolmý, náves s kamilkami,
lenivé stíny,
jako by modří psi
na čtyřech tlapkách spočinuli
nad zlatou stružkou močůvky
a matka s mrtvým synem v klíně.
Otevřené psaní leželo v louži vína. Místnost nad sirotčincem smrděla zatuchlinou a zvětralým alkoholem.
Přijede v devět. Bydlíš proboha nejblíž, zvládneš jednou nechlastat.
Alexej si div neodplivl. Záboj ponížení zapil.
Druhý vzkaz rozpil pot dlaní. Anna počtvrté utřela hrnek.
Nádraží je na kraji města, lidi tam nebudou, lhal Roman.
Věděla, že budou, s lítostivými pohledy, ta šílená Ruska,, a dětskými kočárky. Světnice se zatočila.
Dech uklidnila až v lese.
Sergej vystoupil. Rameno bolelo jak čert. Rozhlédl se, Alespoň jeden…
Nikdo. Slzy už došly.
Až venku, když z Aljošovy bryčky seskočil štěkající Ilja, zabořil hlavu do psí srsti a rozplakal se.
Navazuje na Vymknuto.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
bezútěšné
Aries
bezútěšné
Ale notak, aspoň ten Alexej
Jeřabina
Ale notak, aspoň ten Alexej přijel, to je přece aspoň trochu útěšné!
To je takové vrcholení krize,
Giles Rigby
To je takové vrcholení krize, aby se vše mohlo v dobré obrátit...
...
Doufám.
No, jsme v roce 1940, takže
Jeřabina
No, jsme v roce 1940, takže to obracení úplně nemůžu slíbit hned.
tak jsem zvědavá, co bude dál
Arenga
tak jsem zvědavá, co bude dál - každopádně vím, že jsem ve zlých letech, tak nic moc dobrého nečekám
v celkovém pohledu a dějinných souvislostech je pro ně ale dobře, že tehdy nedošli až do toho Československa, respektive do té větší části Československa, které později osvobodila Rudá armáda
To jo, to velice - dneska
Jeřabina
To jo, to velice - dneska jsem právě o tom přemýšlela.
Doba zlá, doba bolavá.
Aplír
Doba zlá, doba bolavá.