Doplňuji téma z 20. 4. - Krásné starosti.
Sedím na posteli a je mi příšerně.
"Co se stalo?" zeptá se sestra.
"Můj život stojí za prd, dočetl jsem Pána prstenů!" odpovím.
"Neblbni, vždyť máš před sebou ještě spoustu krásných knih."
"Jaký třeba?"
"Například Volání divočiny, Pouští a pralesem, Ivanhoe, Dva divoši, Cesta kolem světa za osmdesát dní, Knihy džunglí, Hrabě Monte Christo, Ostrov pokladů, Tekumseh nebo Jezdci z pastvin..." dořekla sestra
"Přines mi nějaké!" poprosím.
Sestra přede mě položí hromádku knih... Nemůžu se rozhodnout. Když začnu třeba s Dvěma divochy, dočtu je jako první a bude mi to líto, ale když ne, budu muset začít s něčím jiným...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
zrovna tenhle pocit jsem
Aries
zrovna tenhle pocit jsem kdysi měla, když jsem dočetla Hraběte Monte Cristo. Byla jsem si jistá, že žádná kniha na světě už nebude taková... opravdu nebyla, ale je fůra jiných skvělých zase jinak
Přesně! Já to měla třeba s
Lee
Přesně! Já to měla třeba s Bídníky. (A Quo vadis a Kámen a bolest a Den pro šakala a Věčně zpívají lesy a...) A pak jsem zjistila, že všechny ty knihy mohu přečíst znovu, protože je brzy zapomenu. :) Jaká radost, jaká strast.
Hezky vyjádřené časté krásné starosti, Krakene!
Já tenhle pocit měla po
Aplír
Já tenhle pocit měla po dočtení Tajuplného ostrova.
Jako v životě jeden prožitek střídá druhý, tak i při čtení knih. Výhodou knih je, že se k nim můžeš vrátit. Vrátit, co jsi prožil už nejde.
Přeji ti, ať další kniha se ti taky moc líbí.
Chápu, když jsem dočetl Pána
Kraken
Chápu, když jsem dočetl Pána prstenů, strašně jsem brečel kvůli tomu konci a také kvůli tomu, že žádná další taková kniha už nebude.(Když nepočítám Silmarillion)
Taky, taky. A pár velice
Esclarte
Taky, taky. A pár velice pěkných knih jsem sice od té doby potkala, ale přece jen opravdu srovnatelnou asi ne.
Knihy mají tu výhodu, že se
Arenga
Knihy mají tu výhodu, že se dají číst vícekrát :-) a vracet se k dobré knize je radost sama k sobě. A jen tak mimochodem, moje dcera je asi tak stejně stará jako ty, aspoň myslím (samozřejmě vím, kolík je jí) a taky vášnivá čtenářka, ale čte úplně jiný knížky, holt holka :-D
To je skvelé, že z teba
galahad
To je skvelé, že z teba rastie taký čitateľ (a spisovateľ)!
No né, děkuji.
Kraken
No né, děkuji.
Jenomže poprvé... Já mám
Keneu
Jenomže poprvé... Já mám tuhle krizi na konci spousty knih. Skvělé drabble, soucítím.
Krásné drabble o tak známém
Rya
Krásné drabble o tak známém pocitu čtenářů:) moc se ti povedlo (já některé knihy četla znova hned :))
Jé, když jsem dočetla Pána
Aveva
Jé, když jsem dočetla Pána Prstenů, tak jsem ho z přetlaku pocitů musela okamžitě přečíst ještě jednou... a pak ještě několikrát za sebou ;o)
Tohle jsou opravdu krásné starosti, kterou knihu si přečíst dál :o)
Dobré drabble,
Faob
Krakene, až si budeš myslet, že už jsi všechno krásné přečetl a všechno krásné viděl a že Tě čeká jenom smrt, vzpomeň si na tento svůj dětský pocit po dočtení Pána prstenů a na ty hromady dalších krásných knih, co jsi po něm přečetl...
tenhle pocit zažiješ ještě
gleti
tenhle pocit zažiješ ještě často.
Pokaždé, když dočteš dobrou knihu, se budeš smutnit, jako když se loučíš s dobrým přítelem.
Tenhle pocit znám taky.
kytka
Tenhle pocit znám taky. Dokonce myslím, že u PP jsem ho taky cítila poprvé v životě.
Ale je krásný, že ho člověk může zažívat znovu a znovu:)
Přesně ten pocit.
Peggy Tail
Přesně ten pocit.
No ano. A v člověku to
strigga
No ano. A v člověku to vyvolává nutkavou potřebu v tom příběhu ještě chvíli zůstat, ještě chvíli se hřát v jeho slunci.. a tak vznikají fanfikce! :)
To je tak krásně napsaný :)
Zuzka
To je tak krásně napsaný :) Všichni to asi známe, ale tohle je prostě báječný. Sourozenecká spolupráce je v tomhle skvělej bonus :)
Děkuji za dání do výběru,
Kraken
Děkuji za dání do výběru, Arengo, moc mě to potěšilo.
Přesně tohle jsem zažila,
neviathiel
Přesně tohle jsem zažila, když jsem dočetla Slečnu Smillu :)