Protože to pondělí byl nádherný den. Od rána až do večera se mi všechno dařilo. A když mě napadla před tělocvikem tahle stoslůvka, měla jsem z toho hroznou radost. Cestou domů jsem se těšila, jak ji napíšu. I když je nakonec trochu jiná, než jak jsem ji měla v hlavě, pořád je pro mě spojená s tím krásným dnem.
Něco scházelo. Bylo to jako škubání v chybějící končetině, pálení, na které nelze dosáhnout. Bolest, bolest, bolest. Zasykla, protože si nepřítomně zatrhla nehet až do krve. Neměla by tu tak sedět a dělat ze sebe chudinku. Ale všechno kolem ji dusilo.
Zprudka otevřela dveře své stísněnosti a za nimi - místo starých závějí - najednou nebylo nic, jen tichý šum vzduchu po dešti. A Aslanovo jméno znenadání, jako když se vytrhne trn z paty, přestalo bolet a přineslo zpět známou vůni a melodii. Ten večer s odleskem zlata v koutku očí poprvé vyprávěla svým dětem příběh o jednom starém domě a skříni.
Název jsem samozřejmě sprostě ukradla, ale hrozně se mi k tomu hodil.
Psáno na téma Loňské sněhy.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Díky, žes ji vybrala. V dubnu
Terda
Díky, žes ji vybrala. V dubnu mi unikla a byla by to škoda. Je nádherná.
Moc mě těší, že to říkáš. :)
Lee
Moc mě těší, že to říkáš. :) Díky!
Vidím v tom dobře Zuzku?
Eillen
Vidím v tom dobře Zuzku?
Při čtení jsem měla takový hořko-sladký pocit smutku. Ale ten konec mi dokázal vyvolat úsměv na tváři.
Taky jsem si tuhle otázku
Arenga
Taky jsem si tuhle otázku položila. Drabble líbí!
Vidíš dobře. :) (Vždycky
Lee
Vidíš dobře. :) (Vždycky zapomenu, že když postavu nepojmenuji, není vlastně jednoznačně určená. Ale tady skoro je.)
Díky. Ačkoli jsem to vymýšlela od začátku do konce, tedy ve stejném pořadí, v jakém to vnímá čtenář (první byla "bolest, bolest, bolest"), celé psaní bylo poznamenáno tím koncem, který tam prostě musel být. (Protože definitivní špatné konce nesnáším.)
Takže jsi to cítila přesně tak, jak jsem to psala. :) Ještě jednou díky.
Krásné...
Peggy
Krásné...
:) Díky.
Lee
:) Díky.
^v^
Owlicious
Díky za ni. Taky mi v dubnu utekla a jsem ráda, že ne nadobro.
Normálně tu bolest cítím spolu s ní.
I tu úlevu, když konečně může vzpomínat.
Zuzana si rozhodně dobrý konec zaslouží.
Já děkuji - ano, musím se
Lee
Já děkuji - ano, musím se přiznat, že jsem vybírala stoslůvku také hodně podle toho, která zapadla. :)
Každý si zaslouží dobrý konec. I Zuzana, která, přiznejme si to, není vždycky úplně nejsympatičtější postava. (Největší vlnu sympatií vzbuzuje tím, jak tragicky pro ni dopadla sedmička, což podle mě ani vůbec nebyl záměr.) Tím nemyslím, že bych ji neměla ráda, naopak velmi mi přirostla k srdci, ale když čtu knihy, občas mi dochází, že ji popisuji poněkud idealizovaně.