Mami, spívej!

Věnováno Aplír a Hippopotamii.
Synáček se učí mluvit. A miluje dětské písničky.
„Mami, spívej,“ žadoní. „Kaká pes!“ vybere si momentálně největší hit.
Zpívám Skákal pes.
„Ty, ty, ty, mami!“
A tak zpívám Šla Nanynka do zelí.
„A teď Moulu!“
Ale písničku o Šmoulech neumím.
„Tak býček, mami. Plosíííím.“
Jenomže chyba, vážně nevím, která písnička by to měla být.
„Potkal ho býček, byl jeho strýček.“ zkouším to.
„Nee, býček, mami, býček!“
Bude to zkratka. Ale která? Mrňousek nedokáže vyslovit dlouhá slova, takže třeba Budulínek se rázem smrskne na Línka.
Malý buší pěstičkou do stolu. Vztekloun jeden.
Vtom mi to dojde. A tak spustím: „Tluče bubeníček…“
Poznámka: Všechny šplechty jsou autentické. A Roman Línek je místní politik.