Byli čtyřiatřicátým národem, který si Ho zvolil za svého nejvyššího Boha.
Měl všechno, co požadovali. Velikost. Všudypřítomnost. Neuchopitelnost.
Věřili v Něj. Provázel je na každém kroku. Spaloval obviňujícím žárem. Jak by bylo možno v Něj nevěřit?
Uctívali Ho. Dával život. Dával světlo. Přicházel k nim každý den. Jak by bylo možné Ho neuctívat?
Někdy o Něm pochybovali. Ale to byl největší trumf slunečního Boha. Zatmění. Stačil okamžik a víra se obnovila. Čistší. Tvrdší. Zběsilejší.
Nemilovali Ho. Byl lhostejný a krutý. Báli se Ho. Ale lidé si tvoří bohy ke svému obrazu. Jeho krutosti a lhostejnosti je tedy zbytečné se divit.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Důstojný závěr, vskutku.
Rya
Důstojný závěr, vskutku.
Velmi...
kopapaka
Velmi...
Moc pěkně napsané.
Ať žije Chrám.
Hezké zakončení.
neviathiel
Hezké zakončení.
Co konec světa, bude, bude?
To je jak pečeť!
Danae
To je jak pečeť!
Velmi definitivní!
zana
Velmi definitivní!
čekala jsem apokalypsu
Aries
ale tenhle závěr je vlastně dokonale logický a jak již bylo řečeno výše, důstojný
no jo, když jsem si Garymu
Aveva
no jo, když jsem si Garymu stěžovala, že nevím, co napsat, tak prohlásil: "Napiš, že všichni přežili, to každého, kdo od tebe už něco četl, překvapí." ;o)
A děkuju za komentíky mí milí
Aveva
A děkuju za komentíky mí milí čtenáři :o)