Děkuji všem, kteří mou malou letošní exkurzi do období Protektorátu četli, užili ve zdraví a třeba si i připomněli něco, na co by člověk neměl zapomenout.
Mé činy kráčí se mnou jako můj stín.
Mé odhodlání žene mě kupředu.
Má víra jako berla mne podpírá.
Můj Bůh je můj štít.
Moje pistole jsou má jistota.
Miluji svou zemi jako syn miluje svou matku.
Až opustím tento svět, doufám, že čest zůstane zákonem.
***
František s Josefem stáli pod pamětní deskou v Morávkově parku na Prašném mostě.
Přemýšleli o muži, který zde před osmdesáti lety padl v divoké přestřelce s gestapem.
„Nosil zákon v sobě. Zákon dobrýho a špatnýho. Zákon o odvaze a cti. To už se dneska moc nevidí.“
„Jo, dneska každej radši zdrhne, aby nemusel bojovat.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
A skvělý
Faob
střípek na závěr naprosto parádního seriálu jsi přidal. Díky Ti za něj!
Moc dobré jsi to měl.
Esclarte
Moc dobré jsi to měl. A krásné zakončení, slova, která by se mohla tesat. Děkuji ti za tyhle připomínky statečných lidí ve velice zlých časech.
Silné a pravdivé
Peggy
Silné a pravdivé
Díky za všechna tvá letošní
Arenga
Díky za všechna tvá letošní drabblata, neměli bychom zapomínat.
Nějak mi to v dubnu úplně
Iantouch
Nějak mi to v dubnu úplně uniklo a dostal jsem se k tomu až teď.
Perfektní. Díky za to. Výtečně napsané, skvěle namíchaný poměr drsné reality Protektorátu a hezkých chviliček snění a citu.
Tyhle věci by se měly připomínat. Je smutné, že velké množství mladých lidí dnes už neví, kdo tito hrdinové byli a co udělali pro svou vlast.
Máš palec nahoru, sto bodů a zlatýho bludišťáka.