Stovky let ho tížily stále víc. Jednoho dne se obr Vincenc pohodlně uložil v opuštěném údolí, zavřel oči a usnul navěky. Jeho tělo časem zakryl prach a hlína, uchytily se rostliny, vyrostly stromy.
Později přišli lidé a rozhodli se na příhodném místě chráněném vysokými horami založit osadu. Vesnice se rozrůstala. Změnila se v kvetoucí městečko, potom ve výstavné bohaté město s domy z bílého kamene, mnoha kostely a honosnými paláci. Obchodníci i návštěvníci se sem sjížděli ze všech stran. Město platilo za nejbezpečnější na světě. Obři žijící v okolních horách ho pečlivě střežili.
Byli na svého předka Vincence velmi pyšní.
Po, 2011-04-18 16:34 — Profesor
Moc se mi to líbí, ale co
Moc se mi to líbí, ale co kdyby se Vincenc vzbudil?
Po, 2011-04-18 16:36 — Aries
ale on umřel. To by bylo dost
ale on umřel. To by bylo dost divný, kdyby se vzbudil, ne?
Pá, 2011-04-15 12:04 — Lejdynka
Moc líbí, a co když se
Moc líbí, a co když se Vincenc vzbudí? :)
Pá, 2011-04-15 12:08 — Aries
díky
to by byl průšvih, já jsem na to taky přišla přes ty velryby, co se tvářily jako ostrov, ale myslím, že Vincenc už se fakt nevzbudí :-) No a jestli jo, tak se to bude hodit, až přijde nějaký katastrofický téma
Čt, 2011-04-14 23:07 — Aries
KaTužko, nifredil,
mohly byste mi prosím příležitostně opravit ten překlep v názvu? Vincencovo
Děkuju moc
Čt, 2011-04-14 22:22 — Ebženka
jé,
to je hezký, takový bájeslovný- a asi jsi mě inspirovala.
Čt, 2011-04-14 22:35 — Aries
jé
děkuju
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit