Obdiv obstojný, a nepřístojný

Pane?
Co to tu vane?
Už vím! Já hlupák plechový!
Počkejte, hned vám to vypovím!

Vy jste tak úžasný, chtěl jsem být jako vy,
tak jsem si na tvářích vyholil podkovy. (Kotlety, troubo!)
No a když v motoru železné piliny ...
ne, nejsem na světě idiot jediný.

Ten smeták na hlavě? Přiznávám se studem,
ty vaše kadeře byly mým osudem!
Když jsem si šteloval nos trochu nahoru,
loktem jsem otevřel tlakovou komoru.

Nevím, jak napravit, že loď je v prrrrdeli,
pan Kocour ve stoce, pan Rimmer v neděli.
I když teď hlavu mou vytřete stolem,
s úctou já zůstávám oddaným volem.