Zrádce

Sparťané a jejich spojenci již dva dny bránili Thermopyly. Zásoby se tenčily. To, co brali v okolních vesnicích, nestačilo.
Xerxés a jeho generálové hodovali. Když přišly na řadu moučníky, vstoupil voják:
„Veličenstvo, je zde nějaký vesničan, má důležitou zprávu.“
„Ať vejde,“ kývl Xerxés. Číšník před něj položil zlatý podnos.
„Kde je poleva?“ otázal se král.
„Srazila se…,“ vykoktal číšník.
„Aby tak neskončila kuchařova hlava,“ zavrčel Xerxés a pohlédl na muže, který před ním klečel.
„Pane, mé děti hladoví…,“
„Dejte mu tuhle věc a doneste mi polevu,“ přikázal král. „Ještě něco?“
Vesničan tác udiveně pozoroval.
„Králi, je zde cesta přes hory…“