Ve víru vášně - kapitola 69

Guilty pleasure! Sirius a Hermiona sú moji obľúbení :D

Sálá z toho taková tvůrčí radost, že nám neznalcům osvětluješ to nadšení pro svět fanfiction! Jinak drabble samozřejmě zcela srozumitelné, ono ostatně už samo zadání - hlavně se nesmím zamilovat - tak nějak strašně láká a vede a kýhočerta co ještě k jeho nesplnění...! (Byť samozřejmě věta lovce "Hlavně se do mě nezamiluj!" nepatří k nejlepším sváděcím grifům, i když i to jak kdy a jak kde...)

Poprvé v životě jsem takovou věc dočetla do konce

Setmělo se a knihovna se úplně vyprázdnila Všichni totiž v knihovně trávili především slunné dny a úkoly psali s předstihem hned před snídaní. Hermiona však cítila, jak jí někdo propaluje záda žhavým pohledem. Knihovnice! Nebo by měla aspoň propalovat toho, kdo v knihovně propaloval a hazardoval s otevřeným ohněm. Otočila se a spatřila tichou postavu stojící ve stínu.
„Blacku!“
„Grangerová!“ Sirius měl vynikající talent na odhad jmen lidí z budoucnosti.
„Co tady děláš, ty umíš číst?“
Viděla, jak se uznale usmál, byl to první... vtip, který v životě slyšel, ale jeho oči zůstaly vážné a nehybné , měl je totiž skleněný. Obě. Světla stovky svíček OTEVŘENÝ OHEŇ V KNIHOVNĚ!!!*TRIGGERED* vrhaly stíny, které mu tančily po tváři jako ruský baletní soubor . Konkrétně se jednalo o mimořádně povedenou inscenaci Labutího jezera. Pohledem se do ní vpil, úplná inkoustová skvrna.
Hermiona, polka, přiznala svou tajnou národní příslušnost.
„Co chceš?“ zeptala se přiškrceně, protože ji začala zuřivě škrtit knihovnice, která už ten oheň ani inkoust psychicky nezvládla.
Black si zkousl ret. „Ještě jsem k žádné holce nic takového necítil.A ani nebudu. Protože miluju Rema Lupina. Konečně mi to došlo.“
A nemilovali se pod hvězdama, aspoň že ne v tý knihovně...
on byl panic, ona panna… A tak to taky zůstalo.
Hermionin plán nezamilovat se ho sbalit stejně skončil krachem.Sirius si ověřil, že vlkodlak je vlkodlak, chápete.

Jinak pardon, mně se to dílo strašně líbí, ale ty sis o to vysloveně v úvodu řekla, že jo! :D
To byly časy! ♥
*jde zakládat falešné identity, aby uspíšila komentíky*

Souhlasím s Faobem, ta tvůrčí radost!
Kdyby v mém mládí existoval internet, tak jsem určitě něco takového taky napsala a teď už jsem tak stará, že bych se za to ani nestyděla ;o)

Jo, tak přesně takovéhle věci jsem taky četla.

Já umřu! Já strašně moc a hlasitě umřu smíchy. Rebíííí! Proč mi vracíš vzpomínky na věci, které zůstaly zapomenuté v zapovězených koutech internetu? :D

Uáááááááááááááááááááá :D Pokráčkooooooooooooooooo :D

Pokračování! Pokračování!
(tedy vlastně: Pokráčkoooooooooo :) !!!!!!!

no toto! jak to normálně moc nečtu, tak tady se válím smíchy. Pokráčko!

Tak tohle je dokonalé a velmi přesné! :D

To je tak nejvíc hrozně hustý! A nejhorší je, že ff na tenhle pár jsem kdysi taky napsala, bože.. :D :D

S odpuštěním... NO TY VOLE!!!

O takových věcech jsem jen slyšel - a případně četl parodie na ně - tímto zdravím Tess :-))

Nevím, jestli mám být šťastný nebo smutný, o co jsem přišel.

A ty glosy to umocňují na n-tou :-)

Ježkovyvoči, ano!!!

Ó bože, kdo to nezažil, neuvěří :-D Já tedy musím přiznat, že jsem do vod ff taky spadla poněkud mladá a ty jsi byla asi druhá autorka, na kterou jsem tenkrát narazila :-D Ale už si z té doby asi nic konkrétního nepamatuju, jen tu náladu :-D

Že ty ses nostalgicky přehrabovala v knihovně a našla tam ty fujinkové knížky, kde se to jen hemží jetelem? ;-) :-D už vím! staré dobré silvestrovské časy mi to připomíná! :-)