Chtěl bych se s Vámi opět podělit, o jednu z mých vzpomínek na část mého života. Tentokrát se jedná o učení jmen hlavních měst, asi v 6 třídě. Hrají: Má maličkost, můj táta.
„Hlavní město Polska,“ optal se mne táta.
„Varšava.“
„Hlavní město Běloruska?“ pokračoval dál.
„Minsk!“ odpověděl jsem hbitě.
„Turecka?“
„Ankara.“
„Řecka?“
„Athény.“
„Lotyšska?“
„Sofie.“
„Špatně!“ zamračil se nespokojeně táta. „Znovu. Hlavní město Lotyšska?“
Chvilka přemýšlení. Pak se mi na tváři rozlil úsměv.
„Riga!“
„Hmm,“ dostalo se mi v odpověď. „A Bulharska?“
„Sofie?“
„To se ptáš? Nebo odpovídáš?“
„Odpovídám.“ Poznamenal jsem, ale jistý si nebyl.
„Hmm,“ zabručel opět v souhlas můj drahý zploditel.
„Hlavní město Makedonie?“
„Makedonie?“ zeptal jsem se s údivem.
„Jo! Makedonie!“
„Nevím,“ přiznal jsem po pravdě.
V tu chvíli, mne otec slabě nakopl.
„Skopje! Pamatuj si to pitomče. Skopje!“
Po pravdě, je to skoro 10 let, ale při slově Makedonie se mi hl. město vybaví okamžitě. Nutno podotknout, že než jsem se to naučil, nebylo to jen jedno připomenutí. Přesto bych takovéto vyučování schvaloval i ve školách. Žáci se to opravdu naučí a učiteli se uleví :-)
Opět děkuji za přečtení.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Rozený pedagogický talent. :)
Blueberry Lady
Rozený pedagogický talent. :)
Přemýšlel jsem, zda v
Marek
Přemýšlel jsem, zda v závěrečné poznámce zmínit, že by jsi se mnou souhlasila, ale pak jsem od toho upustil :D
Já bych to řezala pořád. :D
Blueberry Lady
Já bych to řezala pořád. :D
Ou jé, týrání chudinky dítěte
Rya
Ou jé, týrání chudinky dítěte! :-D
Ale :D já to přežil, navíc
Marek
Ale :D já to přežil, navíc jsem se něco naučil a zpětně se na to dívám jako na pomoc ne tyranii.
Drabblík pobavil a závěrečná
Profesor
Drabblík pobavil a závěrečná poznámka ještě víc.