Druhý pokus o dobytí nebe

Vložil jsem nohu do třmenu.
Al mi utáhl popruh na zádech a pod rameny. Pak mě poplácal po přilbě na znamení, že jsem připraven.
Trochu neobratně jsem si nasadil těžké brýle na nos, ukazováčkem jsem si povolil utažení popruhů kolem krku a nakonec uchopil dvě hliníková madla.
Plátno na mých zádech se zachvělo, jak jsem se pohnul. Alova sestra jej pro nás sešívala několik týdnů. Doufám, že její stehy vydrží nápor větru.
Rukama jsem zapumpoval a madla uvedla do pohybu konstrukci na mých zádech. Dvě sady křídel, vpředu velké, vzadu malé.
Vzduch se vířil, křídla pracovala.
Rozběhl jsem se a...