bjb, ale co už :D
Říkáme si to doma snad každý týden – nebudem žrát, nebudem žrát, nebudem žrát, jen ať se z toho zblázníme.
Někdy se snažíme o méně invazivní taktiku – nekupujeme sladký! Když tu nebude, nebudeme ho jíst, to má logiku. Jenže pak jedna dostane čokoládu v práci za dobře odvedenou práci, druhá neodolá zákuskům ve slevě a všechno je zase ve stejných kolejích.
Půstem zdraví nedojdeš, říkáme si jindy, člověk má jíst všechno, ale přiměřeně! Nikdo vám ale neřekne, co to přiměřeně znamená.
A možná máme jenom špatnou motivaci, aneb jak jednou památně pravil spolužák: „Teď nebudu měsíc žrát a koupím si mikinu.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Mluvíš mi z duše, ano,
Faob
Mluvíš mi z duše, ano, fakticky jsem nikdy za život nebyl schopen hubnout jindy než právě v předvelikonočním půstu (kde dost napomáhá samotné nastavení "suchosti", neb pivo je pro mě Tvá čokoláda), občas jsem to i docela dobře rozjel, říkal jsem si, ještě chvilku po Velikonocích vydržet a o trochu déle rotopédovat - ale jakmile tam nebylo ono motivační "Půst", prostě to nešlo, vůle slabá. Drabble si moc líbí.