Malé bonusové intermezzo.
Hudba.
I left you far behind
The ruins of the life that you had in mind
And though you still can't see
I know your mind's made up
You're gonna cause more misery
Ginny a Hermiona spolu seděly v baru na rohu ulice. Z reproduktorů hráli Beatles skladbu Think For Yourself z roku 1965. Obě ženy se choulily do kožených sedaček intimního salonku a do hlasů, které jim v cizím prostředí dodávaly pocit bezpečí.
Objednaly si whisky, a když před ně číšník na stůl ve tvaru kmenu postavil lahev Cutty Sark, věděly, že to bude dlouhá noc.
„Nerozumím tomu,“ řekla Hermiona. „Co se mezi vámi stalo?“
„Nic,“ zavrtěla hlavou Ginny, „právě že vůbec nic.“
Hermiona na přítelkyni soucitně hleděla.
„Víš, myslím, že si ani nevšimne, že jsem odešla. Tak moc špatné to je.“
Jelikož jsem dneska začala znovu číst 1Q84 od Harukiho Murakamiho, volba byla jasná :)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To se mi moc líbí. A zajímavé
Rebelka
To se mi moc líbí. A zajímavé je, že mi hned po prvních pár řádcích blesk hlavou Murakami... Přitom jsem od něj už patnáct let nic nečetla a myslela jsem si, že si jeho styl nepamatuju. :)
Já hlavně furt nemůžu přijít
Kleio
Já hlavně furt nemůžu přijít na to, čím je on sakra tak specifický, že ho poznám, ale napodobit se mi ho vlastně vůbec nedaří. Pokud teda zrovna nepíše ve wir-formě, to pak jde. :-)
Moc dobrý, skutečně uvěřitelný obsah.
Tak to je silný a krásně
Tenny
Tak to je silný a krásně napsaný.
To je výborný.
Terda
To je výborný.
Tak tady se nestydím, neb
Faob
Tak tady se nestydím, neb autora bohužel neznám. Drabble se mi moc líbí, ano, naprostá nevšímavost je tak nějak asi poslední fází rozpadajícího se vztahu... Ach jo.