"Zvedni hlavu."
"Ne!"
"Ale ano. Zvedni ji!"
Skloní se ke mně Erwin a začne mi násilím zvedat hlavu.
"Sakra nech mě bejt, ty nevíš, jak mi je!" Křičím.
"Jistěže ne! Já totiž nikdy na rozdíl od tebe žádný takovýhle domov neměla!" Křičí zase ona.
"A teď už konečně zvedni tu svou hlavu vzhůru a podívej se na oblohu! Vidíš? Je stále stejná jako ve Městě. Jen možná trochu vzdálenější, protože už nejsme na hoře, ale zase jasnější, jak kolem nesvítí žádné lampy." Usměje se.
"V lese i ve Městě je obloha stejná. Je to stále ten samý svět. Tvůj svět."
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit