Učitelka Whiteová vlastnila obdivuhodný charakter, pravidelně chodící pět metrů napřed, nutící všechny v okolí aby se posadili rovně a vyplivli tu zatracenou žvýkačku.
Tedy, většinou.
Byl tu malý problém, se kterým se potýkala.
Ten chlapec.
Chodil vždy slušně oblečen, ikdyž občas spával na hodinách. Poté, co se vytasil s výmluvou o nočním pronásledování, už se víckrát neptala.
Na hodiny zeměpisu měl sklony chodit ve výstředních kostýmech. A co bylo nejhorší – vždycky věděl správnou odpověď.
Ale jednou ho dostat musím… pomyslela si a zamířila k jeho lavici.
Prásk!
Vedle chlapcovi spící hlavy dopadla ruka.
„Třeme-li ebonitovou tyč liščím ohonem, žáku Cartere?!“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Paráda!
Esclarte
Paráda!
Díky
Fantomas
Díky
Ehm, nevím, jestli ti "ikdyž"
Carmen
Ehm, nevím, jestli ti "ikdyž" nekazí počet slov (tj. neshazuje na 99, nebo ti naopak netvrdí, že jich je 100, když správně 101... :)). Ale drabble dokonalé a ten fandom, ík! <3
Já a ikdyž to je kapitola
Fantomas
Já a ikdyž to je kapitola sama pro sebe, pořád si nejsem jistý, jak se to píše, nicméně tady to bylo míněné jako jedno slovo... pokud je ale někdo gramaticky zdatnější, rád to opravým.
A díky za pochvalu :)
Moc pěkné, super nápad!
Wee-wees
Moc pěkné, super nápad!
Díky, jsem ráda, že se líbilo
Fantomas
Díky, jsem rád, že se líbilo.