Jsem člověk

Byl monstrem beze jména. Nemohl mít jméno, vždyť čí jméno měl nosit? Toho, od kterého pocházejí jeho ruce? Nebo nohy? Srdce? Mozek? Ne... nebyl ani jedním z nich. Nebyl nikým.
Pozoroval jizvy, které zbyly po Frankensteinově experiementu. Byl stvůra. Všichni se ho báli, nikdo ho neměl rád.
V jeho hrudi statečně bil život, hlásil se světu, ale nikdo ho neslyšel. Měl chuť hlasitě křičet, že má duši. Že není mrtvá, jak si všichni myslí. Ale nikdo by ho stejně neposlouchal. Nezasloužil si to.
Ucítil, jak mu po tvářích stékají teplé slzy. Měl lidské emoce, ale přesto nebyl člověkem ani trochu.