Poezie jara

Jaro je krásné.
Začne to nesměle vykukujícími sněženkami, jimž často právě sníh setne jejich roztomilé hlavičky, a krokusy, kterých už dávno není jako šafránu.
Pak ve vzduchu začnou poletovat včelky a vy se nad nimi budete rozplývat. Aspoň dokud se vám některá neposadí na první jarní zmrzlinu, sladkou jako všechny ty náhle objevivší se zamilované párečky.
A když budete mít štěstí, uslyšíte v noci slavíka, jak napodobuje alarm od auta.
Ale teprve, až se jednou ráno vzbudíte se zalepenýma očima a budete poslepu šátrat po kapesníku, poznáte, že jaro definitivně dorazilo.
Začala totiž invaze nepřátelských pylů.
Hepčí!
Je to pravda.