Poznámka: jsou tam jenom ženy a mají se opravdu velmi rády ;)
Poznámka 2: a opravdu neznám témata dopředu a nemám připravená drabbles, jenom jsem tohle téma navrhovala bleskobrčímu týmu
Poznámka 3: doufám že tři hvězdičky se neberou jako samostatné slovo, protože jinak by mi jedno přebývalo :)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
„Jsi můj šarlat. Má paní…“ V uších se jí stále ozývala tato slova. Myslela na jemnou ručku. Karmínové rty. Safírové oči pod těžkými brvami. Vzdychla. Je milující manželka. Královna této země. Může milovati jinou ženu? Podívala se znovu na prsten, který jí včera nesměle vtiskla panna Johanka. Pravil „já miluji“. Večer na oplátku vtiskla jí do dlaně klíč od svých komnat.
***
„Ten je krásný! Ty mi ho opravdu dáš?“ Oči jí zářily. Hladila křivky stařičkého klíče.
„Proč ne, nikam nepasuje.“
„Komu patřil?“ vyptávala se Johanka
„Kdo ví,“ usmála se Eliška.
Netušily, že se historie znovu opakuje.
Raději líbaly jedna druhou.
Ne, 2010-04-11 01:36 — Lejdynka
Nadchnutá větou 'jsi můj
Nadchnutá větou 'jsi můj šarlat.'
Unešená středověkým stylem, slabost pro 'má paní' či 'můj pane' (můj kníže, můj Cristiane...pardon, popojedem)
Nejdřív jsem si ale myslela cosi o MS, když jsem četla o safírových očích :)
Moc líbí. Připomíná mi to trošku Trny růže, ta druhá část. Což je český femmeslash. ALe to bude tím, že tam taky byla Eliška, a druhá slečna byla Julie, takže taky od J (a teď se směju, pže mi to v rámci Osiky přijde fakt vtipné).
Líbilo! Ač se mi jaksi zpozdil komentář.
Miluju staré klíče. Taky bych ráda jeden :)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit