Prvního dne seděl pan Kaštánek na chodníku, plakal a rozhazoval rukama.
Druhého dne rovněž seděl na chodníku a plakal, ovšem rukama už neházel, neboť když je předešlého dne rozhodil, seběhli se na ně toulaví psi a obě ruce mu snědli.
Třetího dne už byl natolik umolousaný a nevzhledný, že jej slečna Kateřina raději přikryla jakýmsi bulvárním plátkem.
Čtvrtého dne pana Kaštánka míjela paní Libuše.
"No toto...," pravila neskrývajíc pohoršení a přidala do kroku.
Pátého dne přijeli popeláři.
"Jiří, přece nemůžeme..."
"Musíme, vždyť máme smlouvu s městem."
Opatrně pana Kaštánka naložili a odvezli ho na skládku komunálního odpadu, kde pláče dodnes.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je teda pěkně drsný! Líbí!
Peggy
To je teda pěkně drsný! Líbí!
Brr! (A ta pěkná slečna na
eliade
Brr! (A ta pěkná slečna na obrázku, to jsi Ty?)
Dle mého mínění je na obrázku
mo.om
Dle mého mínění je na obrázku spíše pěkný chlapec, i když těžko říct. A k Tvojí otázce - bohužel to nejsem já. Přes četné pokusy, přes uplácení a žadonění, přes zkoušení tajných receptur, přes tohle všechno a mnohé jiné má patka nikdy nenabyla tak úctyhodného objemu. :(
Někdy si tu fotografii po nocích prohlížím a vzlykám... Občas je velmi bolestné mít životní vzor.
Ach, chudáček Kaštánek.
Dangerous
Ach, chudáček Kaštánek.