Pokud si chcete zřídit uživatelský účet, napište nám prosím na sos.hp.ff (zavináč) gmail.com. V mailu prosím uveďte zejména to, pod jakou přezdívkou u nás chcete vystupovat!
Celý text naleznete na AO3.
Je to trochu jiný pohled na výměnu těl, psán s velkou dávkou humoru, postaven na vlastní světě za využití kreativity, kterou stavebnice Lega nabízí.
Neznámé hranice.
Varování: použití sprostého slova.
Hráli jste si jako malí s legem? Já jo.
Takové lego totiž nemá hranice. Prostě stavíte, co se vám líbí. A nikoho nezajímá, že ta postavička koně nemá co dělat v rodinném domku. Dokonce vám ani nevadí to, že postavičky mají ruce přilepené izolepou, protože jim je váš bratranec urval. Některé už je ztratili neznámo kde, ale koho to zajímá. Čím víc stavíte, tím víc objevujete neznámá zákoutí své fantazie.
A největší sranda ze všeho je, když přijde rodič.
,,Do prdele!" zakleje, když si nechtěně stoupne na kousek lega.
A vy byste se neměli tolik smát. Ale everthing is awesome.
Kdesi na staveništi z Lega, strohý komisní hlas.
„Kdo sem postavil tu pumpu?“
„No, já…“
„Kdy jsi postavil tu pumpu?“
„Zrovna před chvílí, divím se, že jste na to přišli tak rychle.“
„My víme všechno. Proč jsi postavil tu pumpu?“
„Proč se teda ptáte, když všechno víte?“
„Proč jsi postavil tu pumpu?“
„Přišlo mi to jako dobrý nápad, aspoň než sem dotáhneme vodovodní trubky.“
„Je ta pumpa v plánech?“
„Ale… Ne, není.“
„Tak ji zase rozeber.“
„Ano, pane.“
A od té doby s Emmetem nebyly žádné problémy. Žil životem spořádané Lego figurky a všechno bylo boží.
Až do jistého dne.