1917

Na úplně první překročení řeky při cestě do Écoust-Saint-Mein si vzpomínám velice jasně. Most, přes který jsem měl původně přejít, už neexistoval. Na obou stranách sice stále seděl na pilířích, ale prostřední sloup byl zřícený a most se zlomil pod hladinu. Plavat se mi ale také nechtělo. Jedinou možností, jak překonat řeku, bylo slézt na jedné straně po zábradlí mostku až k hladině, tam přeskočit přes dvoumetrovou louži na druhé zábradlí a vylézt nahoru. Byl jsem unavený, ale samotné zdolání překážky by mi nevadilo. Jakmile na mne začali střílet z domu na druhé straně, běželo se mi kupodivu ještě lépe.