DMD č. 08. pro 8. 4. 2026. Téma: Padák

"Uvidíme se později," rozloučil se Franz Reichelt s přáteli a vrhl se dolů z Eiffelovky. 
Franz byl český krejčí, který žil v Paříži. Fascinovalo ho létání. Proto když Aéro-Club de France nabídl odměnu deset tisíc franků tomu, kdo vytvoří padák pro letce, pustil se do práce a vytvořil oblek z hedvábí a nepromokavého materiálu. 

První pokusy dopadly slibně. Nejprve shazoval z výšek figuríny, pak si postroj navlékl sám a zlomil si nohu. Domníval se, že padák ke správnému fungování  potřebuje větší výšku.  A tak se vydal do prvního patra Eiffelovky. Jenže padák se složil kolem jeho těla a Franz zahynul. 

Adept Kardu šel trénovat nové experimentální kouzlo do lesa.

"Už jsi tu zase?" ptala se zvědavě dryáda Filana a tančila kolem.

"Jsem... a rád bych tě požádal o ruku. Ale ne tak, jak si myslíš. Můžeš natáhnout svou paži ke mně, dlaní vzhůru?"

Filana to učinila. Kardu ji chytil za zápěstím. Představil si, jak z Filaniny dlaně vyraší semínko pampelišky s padáčkem chmýří. Zapojil do představy svou magii.

"Au!" vykřikla Filana. Vytrhla se mu. "To pálí!"

"Promiň. Chtěl jsem vyzkoušet dryádí magii."

"Padej odtud!"

Kardu ucouvnul. "Já ti nechtěl ublížit..."

"Řekla jsem padej!"

Kardu smutně odcházel, zatímco lesem šumělo 'Padáku'...

Často odcházeli spolu, pokud jejich třídy končily ve stejnou dobu. Trojice přátel z předposledního ročníku gymnázia, dvě dívky a chlapec.

Stávali pak u zábradlí na ochozu nad stanicí metra. Nahoře, mezi svými vzdušnými zámky a světem dole, kde se jejich cesty rozcházely.

A někdy si tak položertem říkali, že by odtamtud mohli prostě skočit dolů. Jen plané řeči, prožívali sice různé své bolístky, ale přitom se cítili šťastni.

Byli spolu, a věrné přátelství zmírní jakýkoli pád.

Všechno ukončila maturita. 

Spolužáci se rozprchli, jako když se foukne do pampelišky. A vítr odvál kamsi i přátelství, křehké a pomíjivé jako to chmýří.

Valila si to "zaručeně povolenou rychlostí" po přehradě v Coronadu. V zádech vycházející slunce, svět pomalu začínal dostávat reálné barvy. Vítr jí česal ve vlasech, do toho uklidňující řev motoru ... Myšlenkama byla někde v oblacích. Jako by snad žila ve videohře a ne v reálném světě.

Zase se přistihla s vtíravou myšlenkou. Na poslední chvíli stočila motorku zpátky do svého pruhu. Ten sráz nad serpentinama za přehradou je vždycky hrozně lákavý, to by se to lítalo. Měli by na motorky začít montovat padáky ... Nebo rozkládací křídla na rogalo.

To by určitě nějak šlo ... Jen by tu byl asi docela provoz.

"Osamělý Brambor pro Asociální řízek, kuře nemůže přejít silnici."
"Řízek pro Brambor, kde je zádrhel?"
"U tří prasat se přemnožili krkavci."
"To se dá vyřešit. Pamatuješ, jak nám tu zbylo po těch Anglánech pár padáků?"
"No, jo, ale co to má co dělat s kuřetem?"

"Hans, můžeš se postarat o to, aby vaši našli v lese u Vache-Sacrée pár anglických padáků, co tam umístíme? Potřebujem, aby ta vaše nová divize z Trois-Cochons pobíhala tak týden dva po lese a hledala paragány, co tam nejsou."

"Kein problem, pánofé. Já je tam s chutí nafetu. Arschlöcher nám fčera sdemolofali naši oblíbenou chospotu.

Udělal by to, i kdyby mu nevyhrožovali Edith s Viktorem.

Nebyli první, kdo ho chtěl připravit o život, i když si nemyslel, že zrovna tihle dva lidumilové by to opravdu udělali. 

V Lockwellovi se nakonec hnulo svědomí. Možná spíš pud sebezáchovy. Nebo obojí.

Mozek mu pracoval na maximum, aby dokázal využít všech okolností ve prospěch lidstva.

Gebaurové na nich parazitovali už dlouho a nebude jednoduché najít skulinku.

Přesto tu ve skrytu vznikala. A žena jednoho z jejich nejvěrnějších lidí k ní sama ukázala cestu.

Lockwell se potutelně usmál.

Možná nakonec bude mít i tu moc.

Byl čas spustit záchranný padák.

"Nejslabší, máte padáka!"

Pohlédnou jeden na druhého. V očích se jim zrcadlí hrůza. Tohle je horší než obyčejný vyhazov. Kdo neprojde do dalšího kola… poletí.

Doslova.

Z letadla.

Bez padáku.

Dr. Horrible se odváží promluvit jako první. "Jak poznáme, kdo je nejslabší?"

"Pfffptpfptpffffp," zaržá Bad Horse.

"Podle toho, kdo za 24 hodin zničí nejmenší počet nepřátel," přeloží jeho pravá ruka.

Nebo spíš... pravé kopyto.

Dr. Horrible se odvážně vrhne do akce. Toho bohdá nebude, aby z boje utíkal!

Jeho chrabrý plán zničit všechny fanoušky reality show mu překazí nepřítel horší než Kapitán Kladivo.

Ty zatracené pořady se šíří přes torrenty.

Tak se stalo, že ctihodný vyslanec Stolce, neochvějný Petr z Castelnau, byl zákeřně zavražděn úderem do zad, když se chystal překročiti mohutné vody u města svatého Jiljí. Podle svědků se večera předchozího střetl v hlasitém sporu s hrabětem z Toulouse, který neprávem sejmutí trestů duchovních požadoval a jemu bezostyšně smrtí vyhrožoval.
Vaše Svatost shledá, že není již nápravy možné pro manichejci pomýlený kraj tento a jeho vládce svévolné. Následuji svůj list s pospěchem, abych Stolec o těchto závažných událostech dále zpravil.

Arnaud Amaury odložil brk.
O kolik více se mi ten hlupák hodí mrtvý je až s podivem, pomyslel si.

Jára Cimrman zkonstruoval s hrabětem Zeppelinem první vzducholoď, ale stále to nebylo ono. Především mu přišlo nepraktické, že aby mohl člověk vystoupit, musí počkat, než vzducholoď přistane. Proto se Cimrman rozhodl zapojit systém padáků.

Cestující jednoduše počkal, než vzducholoď prolétala nad jeho vysněnou destinací, načež mu personál nasadil padák a ze vzducholodě ho vyložil. Tento vylepšovák se těšil velké oblibě, než jeden cestující s rýmou požádal o "padák rumu" a přeochotná posádka ho vyložila nad Černým mořem.

Od té doby se Cimrman raději přeorientoval na padákové rozvážení zboží - doručení ale bylo tak nepřesné, že neúmyslně vynalezl předchůdce populární hry Geocaching.

Útok na Brécourt Manor, jak se jmenovala farma poblíž umístění německých děl mířících na pláž Omaha těsně před invazí spojeneckých vojsk, se dodnes vyučuje na amerických vojenských školách jako příklad precizního velení a brilantní bleskové improvizace při útoku malého oddílu na opevněné pozice.

Zatímco menší část jednotky poutá pozornost a palbu nepřítele, zbytek se přiblíží z boku a úsek po úseku zejména pomocí ručních granátů obsazuje zákopy a ničí děla.

Kdybyste se ale tehdejšího nadporučíka roty E 101. výsadkové divize americké armády Richarda D. "Dicka" Winterse zeptali, řekl by, že pouze dělal svoji práci. Rozhodující totiž byla odvaha jeho mužstva.