Komedie omylů

„Pocem,“ křikne Lucka na svého domnělého manžela.
Vyděšený Dromio Syrakuský se o krůček přiblíží.
„Mám si pro tebe dojít?“
„Uklidni se, ženská. Co mi chceš?“
„Co chcu? Aby ses držel doma a nevokouněl po rozích, kde je jaká sukňa.“
„Ani nevíš, jak rád bych byl doma...“
„A co ti brání, chlape bídná? Mlsná huba, mně nic nevykládej. Sousedka mně říkala, jak ses tudle div nepřerazil, abys pomoh té děvce do kočáru a moh ju vokukovat.“
„Jsem jenom chtěl pomoci dámě.“
„Von ještě řekne dámě! Já ti dám takovou dámu!“ vrhá se na Dromia a fackuje ho. Dromio s křikem prchá.

Antifolus Efezský: „Tady čtu, že po dobytí Syrakus bádající Archimédes prohlásil: ‚Neruš mé kruhy.‘ a následně se nechal zapíchnout netrpělivým vojákem. Taková oběť pro vědu...“
Antifolus Syrakuský: „Dobytí čeho?! [bere mu noviny z rukou] Druhá punská válka, římské vojsko, dvouleté obléhání...“
Dromio Syrakuský: „Pánové, jen tak orientačně, jak dlouho už tady sedíme a čteme si?“
Dromio Efezský: „Těžko říct, brácho. Já už se za tu dobu naučil milion cifer desetinného rozvoje Ludolfova čísla.“
Dromio Syrakuský: [zoufale] „A jak dlouho ještě budeme?“
Dromio Efezský: „Nevím. Dal bych si panáka, nějak mě to učení zmohlo.“
Antifolus Efezský: „Všichni sklapněte. Tady čtu, že...“

Jen trochu kouknu na památky
Už na mou hlavu prší zmatky
Dvakrát jsem zmlátil svého sluhu
Dvěma však tělům šlo to k duhu
Jakási ženská po mně se sápe
A pak mi spílá Nevěrný chlape
Oběd mi dá Hned mě od něj žene
Proč jsem kdy vůbec věřil ženě
Leč její sestrou mé srdce jato
To pro ni zapřu loď i zlato
Prachy i provaz Všechno je fuk
Když vezme Amor do rukou luk
A tak tu sedím ve výkonu trestu
Jinde mi navlíkaj svěrací vestu
Že je to pitomost? Co čekat v Efezu
Víckrát sem bratříčku bez tebe nevlezu

Antifolus Efezský: „Tady čtu: pravděpodobnost narození dvojčat je jedna ku osmdesáti.“
Antifolus Syrakuský: „Statisticky počet vícečetných těhotenství stoupá, kvůli asistované reprodukci.“
Dromio Syrakuský: „Nezájem. Pojďme raděj někomu zaasistovat sami!“
Dromio Efezský: „Počkej, nech je číst dál.“
Antifolus Efezský: „Dromio má pravdu.“
Antifolus Syrakuský: „Který?!“
Antifolus Efezský: „Můj. Ačkoli teď nevím, který je který a co řekl.“
Dromio Syrakuský: „Teda pánové, klidně si to dočtěte, ale pak bychom se měli vrátit do Syrakus, než z toho zblbneme všichni.“
Antifolus Syrakuský: „Pravděpodobnost, že dojde k pojmenování dvojčat stejným jménem je nulová. Statistika však zdokumentovala hned dva takové případy. V Epidamnu v hospodě.