Pocahontas

Prvý rok, kdy nemusela sedět v přístřešku a hlídat ty hloupé fazole. Už nemusela odhánět nenažrané ptáky, kteří ji děsili.
Naopak. Těšila se. Měla právo a měla velikou povinnost. Kukuřičné pole si zamilovala. Nikdy nepřinesla nejvíc košů, to prvenství patřilo vždy Nakomě. Ale stvoly šustily, zpívaly s větrem písně, kterým rozuměla. Písně, které dávaly jméno jejímu domovu a všem věcem, které znala.
"Pamatuj, má dcero. Toto je poklad naší vesnice. Toto je život do dalšího jara," pravil Powhatan.
"Je to žluté, pochází to ze země a je to cenné," pídil se cizí John po zlatu.
Vtiskla mu do dlaně klas.

cvak, cvak, cvak
"Nůžky, moje roztomilé nůžtičky, tralalá..."
cvak, cvak
"Tenhle nový svět je úžasný."
cvak
"Tak. Krásná labuť. Zcela hodna Jeho Výsosti. Zde by mohl být koník. Ve skoku. Jednorožec!"
Pobíhal kolem jako pakomár na kofeinu. Flóra cizího kontinentu ho v jistém smyslu zcela fascinovala. Lhostejno, že kolem funěli ti nemytí hrubiáni vyzbrojení lopatami a pobřeží přetvářeli v jeden velký zákop.
Cvak. Dílo bylo...
"Wigginsi! Wigginsi, sem, okamžitě!"
"Už běěěžím."
Cvak. Teď to bylo dokonalé.
"Zalez, ty livrejovaná špejle," zavrčel Ben.
Vzduchem prosvištěla sprška šípů.
"Ach ne. Ti špinaví rudoši! Zničí moje sousoší! Má dokonalá jardin francaise je ztracena!"

BORŮVKY (jsou sladké)
VYDRA (spokojeně se tváří a plave na hladině)
VOLAVKA (loví ryby a spokojeně se tváří)
VLCI (vyjí do rytmu na měsíc)
KÁMEN (leží)
ŘEKA (šumí do rytmu)
DUHA (přátelsky poblikává)
LES (obsahuje tajemství)
SEKVOJ (je vysoká)
VRBA (moudře se usmívá)
RYS (hopká kolem dokola)
LEDŇÁČEK (otravně poletuje kolem, útočí na Johna)
MÝVAL (krade sušenky)
POCAHONTAS (zpívá):
Ten déšť a říční proud jsou dva z mých bratří
A volavka i vydra přátelé
A vzájemně tu k sobě všichni patří,
Spolu sdílí i to dobré i to zlé.
(doufá, že nemluví zbytečně)
JOHN SMITH (překvapeně civí)
VÍTR (dokresluje atmosféru)