Vyšší princip

Bylo sychravé ráno. Student posledního ročníku gymnázia stál se dvěma kamarády na nádvoří oprýskané budovy a přemýšlel.
Možná čekal na zázrak, na nějakou změnu na poslední chvíli, ale spíše postupně nacházel smíření. Ne že by to nějak výrazně oslabovalo strach, kvůli kterému se třásl víc než kvůli rannímu chladu.
Jeden hloupý nápad, jedna klukovina, jedna malůvka – jeden zhrzený „kamarád“, jedna slabá chvíle podlosti a zbabělosti. Věci se rychle vymkly kontrole a cena byla příliš vysoká.
Hlavu vzhůru, pomyslel si a sebral poslední zbytky odvahy. Narovnal se, zvedl zrak a pohlédl na těch několik cizích tváří. Zbraně zařvaly do mrazivého ticha.