Nepříjemnosti venkovského života

Byl jsem pozván do domu pána Jonese. Za velké pochybení svého hostitele považuji, že jsem nebyl varován před nástrahami anglického venkova.
Jen co jsem na dvoře seskočil z koně, vnořila se má bota do měkkého a smradlavého. Očistit jsem si ji musel sám kusem slámy. O koně se mi taky nikdo nepostaral. Než jsem se dostal ke dveřím domu, křuplo mi něco pod nohama a z bot mi odkapával žlutý sliz. Zaklepal jsem. Nepřišla mi otevřít služebná, jak jsem očekával, ale mladá dáma a hned se mi pověsila kolem krku. Myslím, že nemám rád venkov, tuto dobu a slečnu Kitty.