Jsem zvědavá, co z toho vyjde O:)
Rozkvetlá loučka, jinak obklopená sněhem.
Paern: Ale což není to pak všechno jedna velká lež? hledí trochu vztekle na společníka
Norrgh: lehce pohodí rameny Chceš za lež označit svůj vlastní svět? Své pohádky a své sny, protože jsou, ehm, málo vymyšlené?
Ticho
Norrgh: přijde k jedné květině, přičichne k ní a divoce ji utrhne Pozři, pociť, pomni, jak je omamná (přechází do zpěvu, u toho napůl běhá, napůl tančí po loučce)
Paern: drobounkými krůčky se otáčí za Norrghem a nedůvěřivě ho pozoruje
Norrgh: V každém svém střípku jak je omamná přitančí s květinou k Paernovi
Paern: Omamná (opakuje nejistě)
Norrgh: Každičký bere ti dech, kdo dokáže ji snést? (zpívá a tančí kolem)
Paern: Já ne, mě z toho vynech, svedla by mě z cest (odpovídá už zpěvavě)
Norrgh: Najednou se zarazí, trochu jako by se probral, a přikyvuje Svádí to z cest, když víš, jak skvělé něco míjíš nebo necháváš za sebou.
Paern: (zamračí se) Můžeš za ní mířit.
Norrght: Můžeš za ní mířit, ale většinou se jí budeš vzdalovat. Ne jako teď, kdy tě něco přivedlo přímo sem, pro mě za mě najít svoje ztracené sny. A chlap na cestách potřebuje něco mnohem praktičtějšího než skutečnost. Odhodí povadající květinu
Dobře, a teď mi řekněte, co z toho tedy skutečně vyšlo O:)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit