Tohle se mi líbí více, než by zřejmě mělo.
Sklápí hlavu a nechává slzu stéct po ledově chladné tváři.
Štěstí.
Bere do ruky nůž a s úsměvem si prohlíží jeho nabroušenou čepel.
Radost.
Přemýšlí nad tím, jak ji vidí ostatní, a jak bolestivě moc se to liší od její vidiny sebe samé.
Dokonalost.
Pohlédne doleva a vidí lahev nejdražší vodky, kterou v obchodě měli.
Krása.
Otočí hlavu na druhou stranu a prohlédne si kupu pilulek proti bolesti, které způsobují muka.
Nezlomnost.
Hlavou se jí honí tolik myšlenek, které by chtěla vypustit ven, ale nikdo by ji neposlouchal.
Nevinnost.
Noří nůž do žíly, polyká prášky a zapíjí je vodkou.
Zbabělost.
„My legs are dangling off the edge, the bottom of the bottle is my only friend. I think I'll slit my wrists again and I'm gone.“ - Hollywood Undead
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
No jasně! Vždyť spousta Mařen
Esclarte
No jasně! Vždyť spousta Mařen končí dobrovolně nějakou stylovou sebevraždou, protože jsou vskrytu tak strašně nešťastné, osamělé, nepochopené... Otírám si slzy a tleskám.
Hah. :D Děkuji, jsem ráda, že
Liall
Hah. :D Děkuji, jsem ráda, že to má takové účinky. :D Je to vlastně inspirováno psychologií sebevrahů, kteří navenek vypadají šťastně (proto ta kurzívovaná slova), ale uvnitř jsou... prostě trochu mimo.