Šedesátá

Přípravy jsem opravdu nepodcenila. Budík každé ráno přesně v šest hodin poctivě zvonil. Nové běžecké boty stály sice hříšné peníze, ale rovněž na mě každé ráno vzorně čekaly, naleštěné do oslnivého lesku, v botníku u dveří. Omezila jsem tuky a zcela vypustila mléčnou čokoládu. Každý den jsem poctivě vypila dva litry tekutin
A to, že jsem pak nakonec doběhla až šedesátá, vůbec nedávám za vinu tomu, že budík obvykle tak kolem půl sedmé nadobro ztichl, boty zůstávaly stále stejně nové a naleštěné i po půl roce, čokoládu jsem nahradila oplatkami a ty dva litry tekutin byly pivo večer v hospodě.