I stalo se...
Předtím jsem to nevěděla, po TOM jsem to věděla. Před TÍM jsem se cítila nervózně, potom jsem se cítila uvolněně a šťastně. Spokojeně. Byl to úžasný pocit, úplně skvělý!
Přišla jsem, sundala si bundu a boty a šla jsem si sednout. Vážně jsem byla nervózní, vystresovaná, napjatá. Co když to nedopadne dobře? Co když se něco pokazí? Co když to bude mít katastrofální následky do budoucna?
Přišel. Přejel po mně pohledem. Sáhl si do tašky a něco pomalu vytahoval. Moje nervozita stoupala.
Dal mi to.
Podívala jsem se na svoji písemku a v tom jsem to uviděla: dostala jsem JEDNIČKU!!!
Omlouvám se, ale vážně jsem si to nemohla odpustit. Hodilo by se něco víc promyšleného, ale sranda musí být, že ano :D
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Na těhle věcech je hezké, jak
Na těhle věcech je hezké, jak člověk od začátku ví, o čem autor nepíše, a přemýšlí, co to tedy ^^
sama pořádně nevím jak mě to
sama pořádně nevím jak mě to vůbec napadlo...
Drahá Hraběnko Fim Veriv,
Drahá Hraběnko Fim Veriv, oceňuji tě za to, jak si za takovým upřímně prostým příběhem stojíš.
děkuji. mám ráda prosté věci.
děkuji. mám ráda prosté věci. většinou jsou ucházející a nemáš pak nervy :D
Cheche, vtipný. A plný napětí
Cheche, vtipný. A plný napětí.
dík :D
dík :D
A co teprve ty nervy, které
A co teprve ty nervy, které má učitel, když se chystá opravovat 150 písemek :-D
horší jak ty, které má těch
horší jak ty, které má těch 150 studentů dohromady to nebude :D