Mrví učí živé

Zase téma, které si nemohu odpustit, i když předpokládám, že něco podobného již asi někdo zpracoval.
Nebožtíci nám mohou dopřát spoustu informací, ale my stále ještě živí je od nich musíme umět získat. Úplným průkopníkem v získávání těchto informací byl Giovanni Battista Morgagni (1682-1771), profesor na universitě v Padově, který jako první při studiu anatomie popsal i morfologické projevy nemocí na lidském těle. Za zakladatele oboru jako takového je považován Karel Rokitanský (1804-1878). Byl profesorem vídeňské patologie a byl v podstatě první, kdo se tomuto oboru věnoval zcela systematicky v úzké korelaci nálezů s klinikou. Například se svým blízkým přítelem internistou Josefem Škodou jako první detailně popsali morfologii i klinické projevy srdečních vad. Oba vážené pány profesory jsem neuctivě a bez dovolení nastrkala do drablíku a přiznávám, že vůbec nevím, zda bylo tou dobou obvyklé si tykat (nicméně znali se od mládí, snad ještě z Čech) a zda si, coby dva Vídeňáci, vůbec povídali česky nebo německy…
K výše popsaným srdečním vadám:
Mitrální stenóza je nejčastější porevmatická vada. Vzniká jako jedna z možných komplikací po prodělané streptokokové infekci – patologická imunitní reakce proti některým vlastním antigenům ve vazivové tkáni cípů mitrální chlopně vyvolá jejich zjizvení a zúžení průsvitu chlopně, které má za následek špatné plnění levé komory krví. Typickými projevy jsou dušnost, vykašlávání zpěněného sputa a poslechový nález diastolického šelestu v oblasti srdečního hrotu. Profesor Škoda ji jistě byl již tehdy schopen diagnostikovat, nicméně jeho terapeutické možnosti byly velmi omezené. Mitrální stenóza byla první vada, která byla zhruba o století později řešena chirurgicky. V současné době se s ní setkáváme významně méně často – s antibiotickou léčbou prakticky vymizely poststreptokokové komplikace.
Aortální stenóza je typicky degenerativní vada (tj. opotřebení chlopně) u starých nemocných často s aterosklerózou. Krev se v systole protlačuje přes zúžené aortální ústí. Vada bývá dlouho zcela bezpříznaková, protože levá komora dokáže hypertrofií své svaloviny tento stav velmi dlouho kompenzovat, prvním projevem této vady proto může být náhlá smrt. Aortální stenóza je v současnosti nejčastěji operovanou srdeční vadou.