Tabulka se plnila, zvětšovala, utěšeně rostla, ale na celé té kráse byl jeden malý kaz. Prázdné místo.
Tedy, abychom to upřesnili, nebylo to žádné bílé místo na mapě, do kterého se z nouze nakreslí větrná růžice. Tohle místo bylo vyhrazené už šestašedesát let, a přesně se vědělo, pro koho. Jenže těch šestašedesát let to nikdo nikde nenašel. Bylo to frustrující.
Nakonec se, i když to pro některé puristy jistě nebylo stoprocentní, vědci odhodlali místo nekonečného hledání použít poněkud jiné metody.
***
"Tak co?" zeptal se Emilio netrpělivě kolegy, který už půl hodiny zkoumal ozářenou molybdenovou desku.
"Máme ho!" Vyhrkl šťastně Carlo.
Prvek číslo 43, Technecium, bylo předpovězeno už Mendělejevem oku 1871 (tehdy je nazval eka-mangan). Bohužel je nikdo v přírodě nedokázal nalézt, a okolní prvky přibývaly a přibývaly.
Technecium se poprvé (ověřeně) podařilo připravit až roku 1937 Carlem Perrierem a americkým fyzikem Emiliem G. Segrem. Metoda spočívala v ozařování 98Mo, který se přemění na izotop 99Mo, a posléze beta-rozpadem na 99Tc.
V přírodě bylo Technecium nalezeno až v roce 1962 ve stopovém množství v uranových rudách v Kongu.
P.S. snad nevadí, že to bílé místo nebylo poslední. Na druhou stranu bylo dost výrazné...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Paráda, zas něco, co jsem
Killman
Paráda, zas něco, co jsem nevěděl :)
Tak já měla matnou vzpomínku
KattyV
Tak já měla matnou vzpomínku ze školy, že se to tak nějak odehrálo. Ale opravdu jen matnou, takže dík za připomenutí.
Mé chemické znalosti, nabyté
ef77
Mé chemické znalosti, nabyté v dávnověku, již zapadal prach, ale drabble se mi moc líbí.
Náhodou, to je skvělé bílé
mila_jj
Náhodou, to je skvělé bílé místo. Tuhle historii jsem neznala.