Mám brigádu (juchů), bolí mě hlava (ne juchů), ve středu píšu zápočtový test (ne juchů), mám pár dní bez sexu (ne juchů), nenapadlo mě nic jiného než úchylnost (juchů?).
Je to sladké. Chutná to čokoládou a slzami a jahodami, co jste spolu předtím jedli.
Ruce nehybné, pevně přivázané - budeš mít stopy, ale bolest se neozývá. Nohy ve svých pozicích, upevněné. Pohnout se? Jak nesnadný úkol.
Bolí to? Možná. Asi by to jiný považoval za bolest, ale je to přespříliš sladké. Rány dopadají jedna za druhou, přes sebe. Nemá to systém, nebo alespoň nejde rozpoznat. Červené proužky pokrývají bělostnou kůži. Vytváří obraz - jaké to mistrovské dílo!
A přeci, přeci celou tu dobu jen čekáš, až se mapa zaplní celá. A červená zcel zakryje nudnou bílou.
Místností se rozlije slastný výdech.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit