NESOUTĚŽNÍ
Stále si pamatují.
Na příběhy, které vyprávěli svým dětem a poté vnoučatům.
Na slova útěchy zahánějící pláč.
Na radostné výkřiky, když slavili úspěchy svých milovaných.
Stále si pamatují.
Ale okolní svět jako by zapomněl.
Sedí či leží a koukají do zdí a vzpomínají na hlasy milovaných.
Stále si pamatují.
A doufají, že jednoho dne se otevřou dveře a v nich budou stát jejich nejbližší.
Naděje však pozvolna umírá a oni si připadají osamělí.
A pak se jednoho dne dveře opravdu otvírají. Nestojí v nich však nikdo z rodiny, ale neznámý člověk.
Nevadí jim to. S úsměvem poslouchají malebná slova cizincova.
Na Vánoce jsme se s přítelem zúčastnili akce Ježíškova vnoučata. Líbilo se nám, že si někdo vzpomněl na osamělé důchodce, pro které jsou Vánoce obdobím, kdy si ještě bolestněji uvědomují svoji samotu. Jediné, co nám bylo líto, bylo to, že šlo o jednorázovou akci. Jenže paní, která projekt Ježíškova vnoučata rozjela, se snaží, aby se babičkám a dědečkům vracel úsměv na tvář pravidelně. A proto je možné být Vnoučetem na přání ( https://www.jeziskovavnoucata.cz/sluzba/ ).
Nejsmutnější na té akci je, když si pročítáte přání babiček a dědečků (sepsaných ošetřovateli) a dočtete se, že mají velikou rodinu, ale nikdo je nenavštěvuje.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Hezké drabble
Faob
o bohulibé akci!
Takové smutnokrásné, působivé
Esclarte
Takové smutnokrásné, působivé, moc povedené.
Ach jo :( vždycky si říkám,
strigga
Ach jo :( vždycky si říkám, že můj dědeček a prababička maj v tomhle veliký štěstí, že s nimi každý den někdo je, ale i tak si vyčítám, že je vídám tak málo.. je to moc hezká akce, taky jsem o ní slyšela. Ale když jsem se dívala, v mým okolí už nikdo nezbyl.. což je vlastně dobře :)
Moc krásně napsané. Lidé
mardom
Moc krásně napsané. Lidé často zapomínají, že starší lidé jsou osamělí. Občas za to může vzdálenost, častěji však nezájem.
Moc pěkně napsané.
Aveva
Moc pěkně napsané.