Kočka v posteli

„Můj milý, jsi jako mramorová socha. Nádherný a vážný. Trápí tě něco?“
Seregil potřásl hlavou, aby se probral ze zamyšlení a pohladil po vlasech Azarinova chlapce, který mu ležel v náruči.
„To se ti zdá,“ zalhal. Darmo vysvětlovat, že toto není láska. Měl bych se cítit milován, ale jsou to jen krásná slova. Dokážou snadno na chvíli ošálit, ale oba víme, že jen co se obléknu a zaplatím, budeš stejná slova říkat jinému.
Rozhlédl se po ostatních párech na lenoškách a posmutněl ještě více. Poznal několik šlechticů, kteří sem utíkají za románkem mimo manželskou ložnici. ,A mě doma čeká kočka.´