Cena za štěstí

Kdybych měla říct jednu nejdůležitější věc, kterou jsem se během svého (příliš) dlouhého života naučila, bylo by to nejspíš toto:
Osud je mrcha.
Je těžký, zákeřný a bolí. Obzvláště když jste stejní jako já. Prokletí.
Častokrát jsem se již za dlouhých osamělých nocí sama sebe tázala, proč se mi něco takového přihodilo. Proč jen jsem za krátkou, tak zoufale krátkou chvíli dokonalého štěstí a blaženosti musela následně zaplatit tolika lety spalující bolesti?
Chce se mi křičet a prudce tlouct pěstmi okolo sebe. Jako už tisíckrát předtím, avšak i nyní zůstávám sedět, snažím se zahnat hořké slzy a prostě… jít dál.