Tradá, tak jsem se těšila, že jsem si vzpomněla, že nulté téma bývá už v březnu!
Rok je z pohledu osmdesátiletého staříka krátká doba, ale když vezmu v potaz, že mně je sedmnáct, tak je ta doba najednou hrozně dlouhá. Loni jsem se tu moc neohřála, nu ale což, další rok za mnou a VŠECHNO JE JINAK.
Sedím u jiného počítače, v jiném bytě, musela jsem se ve španělštině naučit novou číslovku (naposledy jsem uměla říct, že je mi dvanáct)...poznala jsem spoustu nových tváří, znovu se zamilovala do své školy.
Jedna věc se ale nezměnila - nehledě na to, kolik je mým rodičům, prarodičům, profesorům a dalším, se neustále cítím staře.
Asi jako ten osmdesátiletý děda.
No co, s něčím začít musím.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
to je normální :-) vítej zpět
Aries
to je normální :-) vítej zpět
Třeba, že budeme za chvíli
EmmaIsInBlack
Třeba, že budeme za chvíli maturovat? A to si pořád pamatuju úvodní mši v primě, jako by to bylo teď v září...